Meziprostor 2024: Radost, rozhovory, respekt 

Skalákův mlýn 11.-14.7
Autor: Luki

Je středa ráno, nabalím auto a frčim na Braník kde už čeká Petr. Jedem na Meziprostor, akce sice začíná až ve čtvrtek, ale Ti co nějakým způsobem pomáhají, plánují ,organizují se schází o den dřív. Cesta uteče celkem rychle, je si o čem pořád povídat, takže za mě dobrý. Na místě už pár lidí je a dokonce někteří už pracují, čistí co se dá, připravují info tabule a dělají prostě co je potřeba, respektive co bude potřeba v následujících čtyřech dnech. Postavím si stan, něco pojím a jde se pomáhat, mezitím se rozdělá gril takže neni to tak, že by sme jen pracovali. Jíme, pijeme kafe, limo, pivo (né nutně v tomhle pořadí) a kecáme, den uteče jako voda a večer nás lízne trochu ufoukaná bouřka, naštěstí se už během akce neopakuje ale i tak to zpětně vypadá, že obavy z počasí odradily pár potenciálních návštěvníků.

ČTVRTEK

Ve čtvrtek přes den se pracuje, připravuje,staví, boří a čistí ještě o něco víc než včera ať je to do večera hotový. Začíná se vernisážema Báry Szotkowské a Vandy Čajkové, jejich umění pak každý může shlížet a obdivovat po celou dobu festivalu pak je zahájení slovem, který jsem nestih protože jsem ho někde prokecal. On je to takovej syndrom Meziprostoru, pořád je s kym si povídat a vlastně asi dost lidí tam primárně přijede se potkat s ostatníma, program je vlastně tak trochu doprovodnej :) Ale čtvrtek je můj nejoblíbenější den na MP, má hodně intimní, rodinou atmosféru, což má celej festival vlastně ale ve čtvrtek ještě o něco víc. Na začátek měla hrát romská písničkářka JoŠo ale žel onemocněla tak rovnou začíná Cardo & Decumanus ...kluk s kytarou a foukací harmonikou, tak to mám rád, uvěřitelný civilní písničkářství s nádechem emíčka, hezky se to poslouchá a je to hodně příjemnej začátek. Pokračuje Crayfish, zas jen jeden kluk jen místo kytar a harmoniky má basu a spousty krabiček, efektů a udělátek, vlastně se tak trochu posouvá nálada ale pořád je to ambietnější záležitost, nicméně Crayfishovi post rockové kompozice rozvlní pár lidí a zdá se, že se všichni dobře baví. S postupujícím večerem se přitvrzuje. Protimluv z Prahy vystřihne svůj punk,hc emo../nebo co to je/ půlhodinový set a to už se docela tančí. Nakonec je už tradiční čtvrteční diskotéka kde krom různých pokleslých disco hitovek z osmdesátek a samozřejmě Johnnyho Cashe, zazní /pro fajnšmekry/ "Dancing On The Head Of The Serpent" od Jerusalem, myslím, že se pouštěla i Petra a něco od Crashdog... Už je dost pozdě a jde se spát, teda rozhodně né všichni, nejsem si uplně jistej jestli je to technicky možný ale mám podezření, že někteří návštěvníci totiž spát vůbec nechodí :)

PÁTEK

V pátek se začíná kolem jedenácti slovem na den, mluví Jumper o svých zážitcích z Kolumbie a o síle příběhů, které vyprávíme, nebo právě ne vyprávíme a nebo ještě hůř vyprávíme je špatně. Přes dopoledne jsou divadla, přednášky , workshopy, já nic z toho nestih asi sem se moc koupal a kecal. Jo to je důležitá součást akce..rybník !!!! Bylo dost horko tak se takovej rybníček hodí "Make Ponds Not War"
S hudbou začínají Prakrti..ehm no taky sem je moc nestih ale zdálo se, že lidi to baví a byl to takovej folk-rock. Pak měli bejt polský postrockový Body Package ale ty onemocněli, nějak ty nemoci v červenci řáděj :( Takže místo nich vystupuje Dinya, punk, hardcore,emo , trocha elektroniky a hodně aktivismu, Jumper /to je ten co ráno mluvil/ řve, proklamuje a pobíhá jak kdyby to mělo být poslední vystoupení v životě nás všech , trochu se nepoved zvuk ale podle všeho si to tim posluchači nenechali pokazit. Pak se to hodně sklidní, já osobně to tak mám rád, kdo chce v kuse poslouchat podobný věci?? Hraje Člověk krve, moc mě baví, vlastně mě baví mnohem víc když hraje takhle sám s kytarou /Jolanu pěknou, šedivou měl/ než na nahrávkách s doprovodnou kapelou ale stojí to za poslech tak i tak. Nějak se rozpršelo, nějak docela dost ,naštěstí nebouří a stany nepadaj ale následující program pokračuje v podloubí na místo plánovaného hlavního pódia. Mutanti hledaj východisko..lidi tancujou a baví se, vím, že někomu přijdou Mutanti moc zlý, mě to přijde tak, že kluci v textech vytahujou hrůzy z našeho podvědomí a donutí tě abys na ně tančil a křičel je s kapelou "nejen, že si tlustej ale ještě si tu navíc" má to očistný efekt když Tě to nesloží. Na závěr večera přichází Drom, pořádná porce valivějšího atmosférickýho postmetalu k zamyšlení a vydatnýmu pohupování, je to skvělý a hutný, jestli neznáš o hodně přicházíš. Když hrajou song věnovaný tématu Romského holocaustu: Tady Bůh není! jde z toho mráz po zádech a nutí to k zamyšlení a tak je to správně!! Kupuju vinyl a tričko. Ještě hraje DJ Scratchy ale já už odpadám, nebo kecám, možná sem se i zas koupal, těžko říct :)

SOBOTA

Sobota, přes den sem nic nestih ale bylo toho dost, rozhodně si lidi dost chválili slampoetry v podloubí. Dobrý je, že počasí je zas jak má v létě být, donesli se k nám zprávy, že ne všude to proběhlo tak hladce, z toho vyplývá , že kdo nedorazil kvůli počasí tak nedorazil zbytečně. V podloubí začíná kolem sedmé Aira Zoe, nestih sem a mrzí mě to ale Něco Něco jsem už stihnul, zdá se, že v sobotu dorazilo aspoň na koncerty pár lidí na víc a u Něco Něco se zjevně dobře bavili, co k tomu říct?? Pop, disco..dívčí reinkarnace mladého Jirky Korna, lidi tancují, zpívaj si, tohle funguje. Pak přichází Pokojové kvarteto s Ivanem Hlasem, absolutně jsem netušil co čekat a přiznám se, trochu sem se bál. Šakalí léta jsem měl rád a tim moje zkušenost s Ivanem Hlasem skončila. Před pódiem je ještě o něco víc lidí asi se sjeli z okolí, jelikož je celý Meziprostor za dobrovolný příspěvek je tu možnost, že to někoho přitáhne, což neni špatně ale když po vystoupení svého preferovaného interpreta odjede domu do své vyhřáté postele a k televizi tak vlastně přišel o všechno podstatné ale OK, tak aspoň něco slyšel :) Koukám na partu chlapíků, který zjevně těší spolu hrát, to že sem tam zazpívá. Hlas je v tu chvíli nepodstatný,je to moc hezký a už vím, že sem se bál zbytečně, neuslyšíme jediný provařený hit / no možna jeden jo/ ačkoli to je to co dost lidí pod pódiem chce a za to klobouk dolu, můžem si užívat radost z hraní bez jakýchkoli manýr a pozlátek. Já se pravděpodobně nestanu skalním fanouškem ale rád si Pokojové kvarteto zas někdy poslechnu, ideálně v komornějším prostředí. Edith už před lety hráli, v trochu jiném složení a s klávesama. Teď jsou jen tři.. bicí a dvě basy a zdá se mi, že je to víc heavy, poetické texty zůstaly ,hudba pěkně šlape, večer vrcholí. Poslední kapela jsou Noix z Prahy, na uzavření večera to rozhodně nebyl krok vedle, zasněný dívčí vokál, dominantni basa, trocha psychedelie, sem tam klávesky, nemůžu si pomoct ale slyším tam nádech Berlínských kapel co se točili okolo Nicka Cavea v osmdesátkách a to myslím jako poctu!! Na závěr večera opět Dj Scratchy a opět už jsem někde jinde.

NEDĚLE

Neděle ráno, závěrečná bohoslužba, sluníčko svítí, někteří už působí trochu použitě ale jsou tam a já konečně slyším DJe Scratchyho, hurá!!! Nevím jak se to stalo,, koho to napadlo ale DJ doprovází Elišku při kázání a rozhodně to byl dobrej nápad. Eliška mluví o pokrytectví Petra o průserech, který se děli už mezi prvníma křesťanama, o klobáse a síle toho, když jsme pospolu. To jsem teda hodně zkrátil ale o kázáních je blbost psát, ty by se měli poslouchat. Večeře Páně pro všechny a konec..skoro konec, ještě je potřeba se rozloučit, vykoupat a probrat milion nedořešených věcí.
Na ůplný závěr asi takhle : Meziprostor je místo kde je vítanej každej kdo je schopen respektovat ty ostatní, je jedno jakýho seš vyznání, nebo jestli vůbec nějaký řešíš, je jedno jak vypadáš, jakou máš sexuální orientaci, barvu, vzdělání, vkus,věk.....tam seš vítanej a konečně aspoň trochu doma. Tak třeba příště dojeď

https://www.meziprostor.cz