Antidemon v ČR: S Brazilci, Ježíšem a grindcorem po Česko/ Slovensku

Autor: Vassil

Písané v r. 2020 (Prevzaté zo zinu Sestra, 01/2022) 

Mé obrácení na křesťanskou respektive katolickou víru nastalo asi v šestnáctém roku mého života. Asi o dva roky později jsem se obrátil na víru grindcore. Za mým prvním obrácením stál Kristus, no a za tím druhým smečky Cerebral Turbulency, Needful Things, Yacøpsæ, Cripple Bastards, Ahumado Granujo, Bathtub Shitter či Poppy Seed Grinder (díky ti, Michale Cichý; R.I.P.). No a z téhle doby si pamatuji ještě dvě věci týkající se hudby. Dnes už se mi to zdá směšné, nálepkovat jsem přestal naštěstí už před pár lety, satanisti mi nějdy přijdou bližší než "bratři v Kristu" a poslouchám už jen výhradně MC ze stáje Stoned To Death records (škoda že pořádný metal jako Bahratal ještě na MC nevyšel, Lilku, smiluj se…). No ale tehdy, po mém obrácení jsem se snažil nějak vyhranit i hudebně. Takže zatímco v těch šestnácti jsem ze vzdoru k satanovi trhal na kusy svou mikinu Root (kterou jsem ještě rok před tím tak rád tahal do místního kostela svatých andělů strážných), v osmnácti jsem se snažil naleznout i nějakou dobrou křesťanskou grind/grindcore kapelu, abych svůj poslech posunul někam i "duchovně". Jasně, byli tu australští Vomitorial Corpulence ("Christ Is The Demon Crusher"!), ale co dál?! Přeci musela existovat nějaká opravdu kvalitní křesťanská grindcore kapela…Pamatuji si, když jsem na kapelu Antidemon čekal v roce 1999 na letišti v Ruzyni. Držel jsem cedulku s jejich jménem a japonské turistky co procházeli terminálem si cedulku četli a pak se na mě s blbým úsměvem koukali. Zpěvák a baskytarista Batista a bubenice a jeho žena Juliana tehdy přiletěli s kytaristou Mauriciem. Kytaristy často "mění", ne že by se kytaristům u Antidemon nelíbilo, jen to jsou vždycky mladí věčně usměvaví kluci (potkal jsem zatím tři a všichni byli takoví) které většinou doma čeká mladá usměvavá žena a asi se jim nechce zasvětit život věčnému cestování po underground klubech. To Batista a Juliana to mají jinak. Ale než povím, jak to májí, kdo jsou vlastně Antidemon?

Antidemon jsou tlupa ze São Paula která už od roku 1994 obráží kluby se svým zběsilým death/grind/core. Pro nás křesťany lačnící po grindcore byli jako dar seslaný z nebes, když jsme je v ČR objevili - jelikož křesťané hrají jinak grindcore na hovno (aspoň dřív to tak bývalo, jak je to teď už ví jen menší heretici než jsem já).Pro deathmetalisty to dar z nebe nebyl, jelikož jsou to kreténi a vždycky měli nějaké pindy - např. že ty bubny nestojí za nic protože jsou moc jednoduché atd. atd. Je to možné, nevím, já vyrost na punku ne na Iron Maiden (fuck off!). Každopádně i deathmetalisti měli vždycky pindy jen do té doby než slyšeli Antidemony naživo. Pak jim zklaplo, protože to ……

Ještě menší vsuvka, jak jsem se vůbec dostal na to letiště. V Česko/Slovensku před pár lety docela aktivně fungovala skupina křesťanským metalistů "Combatant". Combatant kromě toho, že probíral "white metal" (tak se říká křesťanskému metalu, tyvole) na netu a kromě toho, že se společně modlili taky pořádal koncerty kapel s "nedestruktivními texty" (nebo jak jsme to říkali). Crimson Moonlight, Inevitable End, ….. No a samozřejmě přišlo i na Antidemon. Já zažil jejich 2. turné v česko/slovensku, zrovna se hledal někdo s autem, no a já sice neumím téměř vůbec cizí řeči a i česky vlastně umím mizerně, ale měl jsem auto (anebo spíše rodiče co mi jej půjčili) a tak jsem se nabídl, že tu tour s nimi odjedu.

Jak už jsem zmínil před chvílí - cizí řeči umím mizerně. A Brazilci Česky nemluví Tak mě berte trochu s rezervou. Ale zkusím říct příběh Antidemon - aspoň tak nějak jak jsem jej pochytil (tzv. Volné vyprávění):
Batista původně neměl s metalem nic společného. Žil na venkově. Vlastně to byl dobře postavený člověk, byznysmen. Jenže tak nějak o vše přišel. No a skončil nakonec ve městě, v São Paulo na ulici. Až si sáhl na dno, slyšel hlas Boží. A nejen hlas Boží, ale ve svém nitru slyšel i hudbu, kterou ještě nikdy neslyšel. Když se toulal městem, nakonec taky tu hudbu slyšel doopravdy, no a byl to samozřejmě metal (ta nejvíc Boží hudba na světě). No a pochopil co po něm Bůh chce. Hlásat evangelium skrze metal. Hlásat ho metalistům, punkerům, skinheadům, gothikům,... A tak založil Antidemon.
Kromě toho se stala tedy ještě jedna věc. Oni jej ti metalisti, punkeři, skinheadi a gothici opravdu poslouchali a věřili tomu, co říká. No a začli přicházet do církví. Jenže, tyvole to asi nechceš aby ti do kostela přišel potetovaný týpek s čírem na hlavě. No a v São Paulo to taky nechtěli. Proto Batista musel založit sbor Crash Church a stal se pastorem.
V té době s Batistou hrála v kapele i jeho žena. Ale nebyla to Juliana. Za bubny byla jeho první žena. Nikdy jsem se Batisty neptal, co přesně se stalo, ale co jsem zaslechl tak za své dobré skutky tehdy nedostal zrovna to co by si člověk zasloužil a manželství krachlo.
Pak se ale v jeho životě objevila Juliana. Juliana metal neposlouchala, měla ráda drum´n´bass (tedy hned druhý nejlepší hudební styl po metalu, žejo!). Ale milovala Batistu, našla smysl a chtěla bubnovat s Antidemon, objíždět s ním kluby a hrát křesťanský death / grind /core. No a tak se děje až dodnes.

Nevím jak vy, ale já popravdě nemám rád "křesťanské pohádky" o hlásání evangelia. A možná že kdybych neznal Antidemon osobně, přišlo by mi tohle co píši jako nějaký ten sračkoidní hallelujah příběh. U Batisty a této kapely mi to tak ale vůbec nepřijde. Možná je to tím, že jsou z Brazílie a přijde mi to co dělají k nim zcela přirozené. Možná proto, že to co dělají je doopravdy upřímné. Možná pro to, že i když příběh této kapely je tak provázán s vírou, tak vlastně nejde o víru, ale o lásku (což je ale vlastně podle nás křesťanů jedno a to samé - teda, mělo by být…).
Ono taky Antidemon nemlátí nikoho Biblí po hlavě. Přiznám se že jsem párkrát měl strach (já malověrný) když jsem s nimi jezdil, jak publikum přijme jejich projev. Jenže jejich projev je jedna velká metal party. On mi taky Batista řek jednou něco ve smyslu: "U nás vyprávíme lidem z pódia o Kristu. To protože u nás lidi o Kristu chtějí slyšet. Když řeknu Kristus, oni řeknou povídej. U vás to tak není a tak o něm nepovídáme". A tak to je. Oni o něm zpívají. A jejich poselství promlouvá i skrze jejich hudbu. Ale vlastně je to především jedna velká metalová party - no a tak by měl život s Kristem ve skutečnosti i vypadat, no ne?

S Antidemonama jsem obrážel Česko/Slovensko ještě v letech 2013 a 2019. To co každou cestu spojovalo byl klid, které setkání s nimi lidem přináší do srdcí. Další klišé - ale je to prostě tak. Zažil jsem k nim z mnohých stran během těch tří tour nedůvěru. Ať už nedůvěru v jejich hudební schopnosti (která se vytratila během jejich koncertů) anebo šlo o důvěru v Antidemon jako lidi (která odpadala zase po těch osobních setkáních). Nevím co se v minulosti stalo, ale během jejich prvního tour v ČR (které jsem nezažil) došlo k nějakým nedorozuměním a chvilku se to pak s nimi táhlo. Což je možná nakonec dobře, grindcore má přeci bojovat proti předsudkům a tohle se stalo, no ne?
Ještě bych měl vzpomenout, že i mě tahle partička z latinské Ameriky naučila jednu důležitou věc, která se mi do života náramně hodí. Během jejich druhého setkání s nimi jsem plně pochopil, co je to "mañana". Antidemon měli vždy na vše čas, nikdy nespěchali, ale také ke všemu vždy přistupovali pozitivně a vždy se vše vyřešilo. Pro mě jako středoevropana (i když jsem free verze středoevropana) byly některé situace ze začátku stresující. A nejenom pro mě - zažil jsem různé "hejty" na kapelu, které kritizovali jejich přístup. Já ale pochopil, že tohle jsou oni, že takto prostě k životu přistupují - v některých věcech jinak než naše kultura, ale rozhodně ne hůř, prostě jinak. No a jelikož je má nastávající žena napůl Kubánka, tohle to poznání přináší hojné plody do mého života.

Pokud bych měl vzpomenout nejlepší koncertní zážitek, tak to je rok 1999, ostravská Bogota a Antidemon společně s Veto, Top Sekret a Devastathor. Tehdy byla Bogota ještě krásně zaplivaný klub (o pár let později už žel ne, organizátoři si chtěli ale zopakovat tehdejší úspěch a koncert stál naopak za velké kulové - z toho zní poučení, to že jeden rok věci fungují neznamená, že budou stejně dobře fungovat i za pár let - obzvláště, když se s underground klubu stane najednou diskoklub, hehe). A ty smečky z českého/slezského podzemí se k brazilcům náramně hodili. Veto mě tehdy totálně odrovnali. Pamatuji si, že jsem si hned musel koupit jejich CD a dostal jsem k tomu nabídku dát si i dobré hulení. Tehdy jsem ale Bohužel ještě nehulil a tak jsem s díky odmítl.

Ale opravdovou zemí zaslíbenou rozhodně není Česko, ale je to Slovensko (takže vy všichni slušnočeši - ostrouhali jste). Určitě nechci shazovat všechny ty skvělé setkání a koncerty v ČR, ne, bylo to zde všechno super. Ale Slovensko kapele opravdu přirostlo k srdci (no i já jsem Moravský Slovák, a ne nějaký čecháček, hehe). Na Slovensku jsme se setkali s partou opravdových srdcařů. Vždy když tam byla akce přišel nějaký průser (mám ten pocit). Ale vždy nakonec všechno dopadlo skvěle (nevím zda i např. finančně, ale nálada byla přímo Boží). Živě se mi vybavuje jak sedíme u nějakého týpka v zahrádkářské kolonii v Bratislavě, kde bydlel a vaříme Maďarský guláš. I když neumím téměř ani slovo anglicky, tak si všichni povídáme a dokonce spolu vtipkujeme. Sice se říká, že kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem, ale možná stačí jen to, když lidi otevřou své srdce a pak už ani moc slov nepotřebují.
V Bratislavě jsme navštívili také jeden letniční (? asi) sbor, kde měl po bohoslužbě Batista jako Pastor nějaké kázání/svědectví. I tam se o nás krásně starali. Hlavně jeden místní člen sboru, který se kolem nás neustále točil s nějakými prapory - později jsem zjistil, že se z nás asi snažil vyhnat zlé démony, hehe.
Mé loňské setkání s Antidemonama byla jen rychlovka. Vše se nějak sralo. Plno technických zádrhelů a nedomluvených koncertů. Já v průběhu drsného rozvodu, na antidepresivech a ve fázi skoro-alkoholictví. Duchovně úplně vyprahlý (už nějakou tu dobu).

Čekala mě šestihodinová cesta do Polska a šestihodinová cesta zpět k nám na jih moravy, aby kapela odehrála jeden koncert v malém městečku Kunovice a další den ráno jsme pokračovali směr Rakousko. Jo a stálo to kurevsky za to! Koncert pořádali místní šílenci z grupy Bolest bude větší v jedné z místních putik. Hraní bez pódia sluší každé akci (vyserte se na pódia!). Neskutečná mela před "pódiem" kterou jsem už pár let nezažil (nevím jestli je to tím, že co jsem fotřík a děti vyrostli, trochu jsem ty akce omezil). Čekal jsem kdy někdo Batistovi vybije zuby jeho vlastním mikrofonem - a bylo k tomu párkrát celkem blízko. Místní hardcore/metal fans byli rádi, že u nich taková akce je a vytvořili hell atmosféru. A tak to má být. Věřím tomu, že kdyby tato akce byla o 2 kilometry dál ve vyhlášeném Uherskohradišťském klubu Mír, stála by atmosféra za hovno.
Šíleně mě jen srala jedna věc- jak byla drtivá část návštěvníků totálně slitá. Prostě holt Slovácko. Ne že bych nelil občas taky, ale čeho je moc, toho je moc (a fakt mě nebaví když parta "čuráků" pořád padá na kapelu, shazuje mikrofon a mluví řečí, které už nerozumí ani obyvatel ČR…) Už jsem v duchu pomalu plival síru a hrozil všem opilcům věčným zatracením (hele, připsal bych to i totální únavě po dvanáctihodinové cestě autem bez dvacetičtyřhodinového spánku). Ale tehdejší kytarista Marcelo mi po koncertu jen s úsměvem na rtech povídá "Crazy people!" a já si říkám, ale jo, prostě crazy people…

I když Batistovi už pomalu přibývají šediny a roste bříško, těším se na další setkání (které jistě zase přijde) a na další metal party. A třeba se tam potkám i s některým čtenářem tohoto "článku". Tak na viděnou! A jebat nácky!
pozn.: pokud chceš slyšet to nejlepší od kapely Antidemon, pusť si jejich první album Demonocídio
Pozdrav od Batisty:I want to thank everyone who spent their time reading about Antidemon. For us as an underground band this is very important, as we are nothing without the support of the people in this scene! At 27 years of walking we can say that it is wonderful to be able to do what we do and we want to continue as long as our body can take it! The most beautiful thing in this History is the relationship of friendship and companionship that we left for the 38 countries that we present ourselves! So ... see you there ... Until any day in some hole in this underworld!

Fotky - https://bandzone.cz/antidemon